Starý Petřín – historický vývoj obce: Úvod

Generace, která prožila události let 1938-1945, pomalu odchází. Vzpomínky na zářijové dny 1938, na 15. březen 1939, nebo na pronásledování českých vlastenců po atentátu na říšského protektora Heydricha v r. 1942 a. následné popravy a transporty do koncentračních táborů, nebo nacistické plány na úplné vyhlazení českého národa, to všechno se hluboce zapsalo do povědomí těch, kteří tato léta a německou okupaci přežili. Nelze se proto divit, že veřejné mínění v prvních poválečných dnech nebylo vůči německému obyvatelstvu přátelské a vrchu nabyly síly toužící po odplatě. Ovšem to, co se dělo v poválečných dnech, nemělo nic společného se „spravedlivou odplatou“. Bohužel vzali spravedlnost do svých rukou tzv. partyzáni, kteří právě v pohraničí organizovali divoký odsun, jehož cílem bylo vlastní obohacení na německém majetku. Toto vyhnání na základě kolektivní viny bylo porušením základních lidských práv. Bezpráví nelze odstraňovat dalším bezprávím. To vše by se nemohlo jak za války tak i po válce stát, kdyby byla respektována základní lidská práva. Toto bezpráví zažili také obyvatelé Starého Petřína ještě před odsunem dojednaným na Postupimské konferenci, Toto stručné pojednání o vývoji Starého Petřina jsem sepsal z podnětu pana prof. Plessla, se kterým jsem se řadu let stýkal na četných mezinárodních konferencích pracovní skupiny pro výzkum osídleni ve střední Evropě (Arbeitskreis fur genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa, Bonn). Prof. Plessl je rodák z rakouské obce Dallein. vzdálené 14 kro od Starého Petřína, kam v r. 1945 přišlo několik rolníků ze Starého Petřina. V rámci přihranični spolupráce dal prof. Plessl podnět k sepsání dějin obou obcí s cílem seznámit současnou generaci s osudy lidí, kteří se po staletí podíleli na osídlení této krajiny a tak přispět k dobrým sousedským vztahům ve sjednoceně Evropě. Snad není ani náhodou, že kromě iniciativy prof. Plessla se vracím do míst, kudy jsem ještě jako student začátkem července 1945 projížděl. Dodnes se mně vybavuje obraz téměř liduprázdné vesnice a opuštěných usedlostí. Vrátil jsem se do těchto míst po 57 letech, v r. 2002, kdy jsem začal pracovat na projektu vývoje osídlení jihozápadní Moravy a přilehleho území rakouského Waldviertelu. V rámci tohoto projektu byl zpracován historický vývoj Starého Petřína, aby tak podal současným obyvatelům obce pohled do minulých věků spolu s osudy těch, kdož tuto ves do r. 1945 obývali i těch, jímž se stala po roce 1945 novým domovem. Setkali se tu lidé z různých krajů a za vice než půlstoletého společného života vytvořili nové společenství spolu s tradiční kulturou, o které pojednává závěrečná kapitola E. Večerkové. Za řadu informací při práci na tomto díle patří poděkování panu Františku Štěpánovskému, starostovi obce, panu faráři P. Milanu Pliškovi, paní Martě Komendové a panu Adolfu Vrbovi.

Obecní úřad – úřední hodiny

pondělí8:30 - 11:30
úterý8:30 - 11:3014:00 - 17:00
středa8:30 - 11:30
čtvrtek8:30 - 11:3014:00 - 17:00
pátek8:30 - 11:30

Kontaktní informace

tel.:515 297 824
e-mail:obec.starypetrin@tiscali.cz
e-podatelna:podatelna@starypetrin.cz

Back to Top