Školní kronika 1921-1930

Přinášíme vám něco z historie školy ve Starém Petříně. Jde o doslovný přepis z kroniky České menšinové školy ve Starém Petříně, která byla vedena poprvé ve školním roce 1921-1922. Kronikář na počátku seznamuje čtenáře s okolím a okolnostmi, které provázely nelehké počátky školy. Prozatím jsou zpracovány zápisy do konce školního roku 1930. V kronice je hojně používáno zkratek, což může dělat čtenářům potíže. Proto jsou některé výrazy, jména a pod. doplněna komentářem přepisovatele, jsou vyznačena modrou barvou, je použito kurzívy a / lomítek/.
Než se začtete do historie, doporučuji k pročtení a přemýšlení Školní řád, který byl platný v době psaní kroniky.

ŠKOLNÍ ROK 1921 – 1922

Obec Starý Petřín leží nedaleko jižní hranice Moravy asi 6 km západně od Vranova v mírné pahorkatině, kterou ohraničuje četnými oklikami mohutná řeka Dyje. Osada rozložena je při křižovatce silnic spojujících Lančov se Šafovem a Frejštýn / Podhradí nad Dyjí / s Novým Petřínem. Vesnice rozestupuje se v širokou náves, do níž jsou domy průčelím obráceny; uprostřed stojí kostel, škola, hasičské skladiště a při potoku osadou protékajícím je roztroušeno několik chalup. Blízko vesnice při silnici do Frejštýna je hřbitov, zřízený r. /nedoplněno/.

Rozloha obce jest 7,8 km2, z čehož připadají asi 4 ha na plochu stavební. Obyvatelstvo zaměstnává se rolnictvím a řemesly.

Obyvatelstva bylo r.1790 ve 44 domech 242, r.1870 v 59 domech 308, r.1900 v 59 domech 299 ( 18 Čechů) r.1910 v 60 domech 266 lidí, z nichž pouze 2 (!) přihlásili českou národnost.

Starý Petřín je osada starobylá, založená pravděpodobně kolem r.1250 purkrabím bítovským Petrem. První písemnou zprávu o ní obsahuje listina krále Jana Lucemburského ze dne 28.září 1323, který vyměnil Jindřichu z Lipé za Tachov v Čechách panství vranovské, k němuž patřil s jinými okolními osadami též St.Petřín. Osada sdílela od té doby osudy s Vranovem, s nímž byla spojena; r.1515 prodal Albert Bítovský z Lichtenburka St. Petřín Artlebovi z Boskovic, r.1552 Zdeněk Meziříčský z Lomnice nejvyššímu mor.purkrabí Volfovi Krajířovi z Krajku.

Starý Petřín slul / jmenoval se / původně Horním Petřínem (dle jiné zprávy Dolním), r 1535 jmenuje se „Dorf Alkűrchen Pettrein“, r.1801 „Dorf Altbetrein“.

Kostel je zasvěcen Stětí sv. Jana. Dle staré obecní knihy byla prý zde již v IX. Stol. Osada s kaplí v níž konali misie Cyril a Metoděj, kteří sem z Jemnice přes Bítov přišli. Proto v obecním archívu uložená „Bandanum-Bűchel (pamětní obecní kniha ze XVI.stol. v kožených deskách vázaná) uvádí kostel jako Zwőlferin“- jeden ze dvanácti nejstarších kostelů jihomoravských. V husitských dobách prý byl rozbořen. R.1516 byla postavena kaple – asi nynější presbytář se sakristií. R.1552 jmenuje se kostelem, zasvěceným umírajícímu Spasiteli; při něm byla od r.1550 také fara, která po necelých sto letech zanikla. R.1667 uvádí se děkanském visitačním protokole, že kaple byla zasvěcena sv. Janu Křtiteli a měla prý tři znesvěcené oltáře. R. 1785 zřízen náboženský fond a začato se stavbou nynějšího kostela s věží; výlohy hradil měšťan Markl z Pece, rodák staropetřínský. Před tím byla osada přifařena do Vranova, později do Šafova.

Fara zřízena r.1785. Původně byla fara v čís.23 / v současnosti Obecní úřad / r.1806 zbudována vlastní budova, která byla r. 1843 úplně přestavena.

Hřbitov byl původně kolem kostela; vypravuje se, že na něm pochovávali za širokého okolí.

Jezevčí / Jazovice / leží 1 km sev.směrem při silnici z Lančova do St.Petřína. Náves je nepravidelná, domy v krátkých řadách různě roztroušeny.

Rozloha obce jest 8 km2, z čehož stavební plocha zabírá 3 ha.

Obyvatelstva bylo r.1834 ve 30 domech 143, roku 1880 v 41 domech 204, r.1890 – 208, r.1900 – 198, r.1910 – 174 lidí, z nich 3 Češi.

Obyvatelstvo živí se polním hospodářstvím, řemesly a výdělkem.

Osada má od r.1768 kapli zasvěcenou sv.Michaelovi; slouží se v ní několikráte do roka mše sv.

Jezevčí přešlo r.1323 na Jindřicha z Lipého; v příslušné listině píše se „Jeswicz“, což odpovídá více nynějšímu názvu „Jezevčí“ než dřívějšímu „Jazovice“. R.1351 prodal Jindřich z Bítova dvůr, tvrz a pole za 130 hřiven Unkovi z Jazovic. – Ves časem zpustla, ale brzy po r.1515 znova zalidněna.

Nový Petřín leží asi 2 km vých. od St.Petřína po obou stranách silnice vedoucí do Vranova. Rozloha obce je 4,5 km2, z čehož stavebních ploch jest 2,5 ha.

Uprostřed návsi byla zbudována r.1752 kaple P.Marii Pomocné zasvěcená.

Obyvatelstva bylo. 1790 v 17 domech 112, r.1834 ve 22 domech 89, r.1880 ve 27 domech 129, r.1890 ve 28 domech 126, r.1900 – 118, r.1910 – 127 lidí mezi nimiž napočteno 15 Čechů. Obyvatelstvo zaměstnává se rolnictvím. V dějinách připomíná se zdejší osada r.1323, kdy přešla na Jindřicha z Lipého. R. 1535 uvádí se v zemských deskách pustou, brzy na to byla však znovu zalidněna. Ze samot patří k osadě Paní dvůr ( Frauenhof) lidově nazýván Červený dvůr, který leží při silnici vedoucí ze Šafova do Vranova.

Nedaleko St.Petřína je zaniklá osada Křeslík pustá již od XV. Stol; zachoval se z ní pouze dvůr patřící do Křtálek / Stálek / a tři obytné domky, které náležejí do místní obce. K St. Petřínu patří také při Dyji ležící Šenkýřův mlýn ( Berngenműhle) na cestě do Oslnovic, půl hodiny od vesnice vzdálený. V posledních letech vystřídalo se na něm několik majitelů, čímž budova i pozemky velice byly poškozeny.

Celé Vranovsko bylo v dávných dobách obydleno českým obyvatelstvem. Též osada St. Petřín je českého původu o čemž svědčí jména českých tratí: Záhumení, Poloudělí a Zahrádky, Kterých se v XVI. stol. užívalo. Po válce třicetileté bylo však vranovské okolí, jako všechna pohraniční území poněmčeno. Rozmachu germanizace zůstaly ušetřeny jedině Vysočany; i obce Bítov, Oslnovice a Zblovice byly národnostně smíšenými, vytrvale však vzdorovaly úplnému poněmčení až koncem minulého století / XIX / menšiny německé docela zanikly. Český živel v ostatních německých obcích znojemského kraje vznikl teprve po 28.říjnu 1918. Zásluhou p. inspektora Maráka byly zakládány v německých osadách menšinové školy. I pro St.Petřín byla česká škola výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 15.XII.1919, čís.60829 povolena. Při zápisu, který provedl Jan Domínek, říd.uč. z Bítova, zapsáno 17 dětí. Němci, zvěděvše o české škole, chtěli její otevření znemožniti. Vyžádali si hned druhého německého učitele ( po dobu války vyučoval říd. učitel obě třídy polodenně) a začalo v obou třídách celodenní vyučování, aby pro českou školu místa nebylo. Němečtí občané žádali, aby česká škola přeložena do Nového Petřína do místností českého rolníka Jana Sýkory. Naložili na vůz tabuli, 4 lavice a vezli je k p.Sýkorovi. Když je tento energicky odbyl, složili nábytek před jeho domem a později odnesli jej ke starostovi obce. Po nezdařeném protestu něm. občanů na hejtmanství, byla p.četnickým strážmistrem z Frejštýna / Podhradí nad Dyjí/ zrekvírována jedna německá třída a Jos.Novákem učitelem pro St.Petřín ustanoveným, vyjednáno, že se bude v ní každý den od 8 hod. do 12. hod dopoledne česky vyučovat. Od 1.dubna 1920 začalo v české škole pravidelné vyučování. Bohužel, všichni čeští rodičové nepochopili, že „české dítě patří do české školy“ a posílali dítky dále do školy německé, takže českou školu navštěvovalo až do konce školního roku jen 7 dítek. Druhý školní rok na zdejší škole byl začat 1.září 1920. Učitelem ustanoven dekretem okresní školní rady ze dne 26.9.1920 čís. 1567, Frant. Jakš z Budkova, zatímní učitel v Bítově.

Školou povinných českých žáků bylo 18, z nichž 8 navštěvuje místní českou školu, 4 dítky z Červeného dvora chodí do české školy v bližším Šafově, 6 dítek zůstalo ve zdejší škole německé. S dotyčnými rodiči bylo stran návštěvy české školy několikráte vyjednáváno, avšak bezvýsledně.

Viděl 21.června 1921

?? / nečitelné /, Marák

okr.šk.insp

 

Dne 15.II.1921 provedeno v republice čs. Sčítání lidu. Výsledek v místní i okolních obcích byl Čechům příznivější než při sčítání dřívějším. Sčítacím revisorem pro obce St.Petřín, Nový Petřín, Jezevčí, Frajštýn, Šafov a Křtálky byl jmenován Frant.Jakš, učitel ve St.Petříně, sčítacími komisary ve jmenovaných obcích ( kromě Šafova) učitelé němečtí, kteří mnohé Čechy, národně neuvědomělé, zapisovali za Němce, což bylo revisorem asi ve stu případech zjištěno a opraveno.

Podrobný výsledek sčítání lidu v okolních obcích uveden na stránce následující.

Většinu českého obyvatelstva tvoří deputátníci (v Křtálkách), dělníci a sloužící z českých osad. Rolnické rodiny jsou dvě (p.Jan Sýkora v N.Petříně a p.Frant. Slavík v Jezevčí), četnická stanice (ve Frajštýně), dvě oddělení finanční stráže (v Šafově a ve Křtálkách). Český živel se nejvíce vzmáhá v Šafově, kde zřízena r.1921 též četnická stanice a otevřeno několik menší živností českých.

Jelikož blízké okolí postrádá průmyslových podniků a nemá prostředků spojovacích, bude ještě dlouhou dobu převládati živel německý, neboť pobyt českých lidí, na německém obyvatelstvu závislých, je nestálý.

Sčítání obyvatelstva 15.2.1921

Sčítání obyvatelstva 15.2.1921

Škola připomíná se již v XVII.stol. Obecní pamětní kniha obsahuje smlouvu obce s tehdejším učitelem o jeho platě sepsanou dne 24.dubna 1674. Měl tehdy i za zvonění a písařství z každého domu čtvrť žita a od obce roční plat 12 zl. Vykonával též po domech bezplatné práce písařské, pouze ze svatebních smluv mu příslušela přiměřená odměna. Od roku 1785 měl kromě toho natahování hodin z každého domu tři krejcary. Při smlouvě brán též zřetel na „staré zvyklosti“, z čehož lze souditi, že již dávno před uvedeným letopočtem měli v Petříně školu. Byla to malá dřevěná budova, která se r.1809 zřítila. Tehdejší učitel Ferd.Straucher bydlel v domě čís.36. R.1808 bylo povoleno z náboženského fondu na stavbu školy 900 zl. A r. 1810 začato se stavbou; vzniklou peněžní tísní zůstala škola nedostavěna až poukázáním dalších 1400 zl. byla stavba r.1817 dokončena. Škola byla jednotřídní až r.1892 přístavbou za 4500 zl. na dvoutřídní rozšířena.

Ve škol.roce 1920-21 založeny byly při škole knihovny:žákovská o 18 svazcích, učitelská o 16 a veřejná lidová o 525 číslech; knihy pro tuto zakoupeny ze subvence 600,- Kč, kterou udělilo min.škol. a nár.osvěty výnosem čís.64.626/20.

Inventář školních pomůcek a zařízení vykazoval na konci školního roku 23 obrazy pro přírodopis, 7 pomůcek fysikálních, 9 pro měřičství, mapu republiky československé, obraz presidenta T.G.Masaryka, skříň a tabulku s českým nápisem na školu.

Dne 16.června 1922

Hykel, inspektor státních škol menšinových

Koncem škol.roku zakoupen byl pro českou školu stůl, umyvadlo a židle.

Inventář škol pomůcek vykazoval: přírodopis – 60 obr. Fysikální pom. – 28 čís., pom. pro měřičství 9 modelů, zeměpisné pom.5 čísel, dějepisné 10 čís., obrazů pro náz. vyuč.20.

Knihovna žákovská obsahovala 97 svazků, učitelská 48, veřejná lidová 59 svazků.

 

ŠKOLNÍ ROK 1922 – 1923

Počátkem šk.roku ustanoven správcem české školy Alois Lajtoch, dos.spr. školy V Bohuslávkách u Lipníka nad Bečvou. Stalo se to výnosem min.školství a národní osvěty čís.96.045/22.

Svůj úřad nastoupil za nezměněných okolností z předešlého roku, dne 1.září 1922.

Mimo něj na české škole vyučují: P.Lad.Vrba uč.náb.řím.katol., a sl.F.Richterová ind. (?) uč.

Do školy zapsáno 7 dětí: 4 děvčata a 3 chlapci. 2 chlapci bydlí v místě školy, rodiče dvou děvčat a 1 chlapce v Křeslíku ( Pikalova, Bachelova, Bachel) 2 děvčata docházejí do školy z N.Petřína (Sýkorova a Fialkova). Mezi rokem přistoupil 1 žák který dochází z Jezevčí, kde slouží v rolnické usedlosti. (Kršňák.) 6.března vstoupil žák Hudnýsek Jos. Z Uherčic. Stav dětí 8.

Curiculum vitae správce školy

Narodil se dne 19.června 1900 v Bojkovicích okres Uh.Brod. Obecnou školu navštěvoval v H.Lideči, v Kroměříži v Huštěnovicích a v Lipníku. Tamtéž navštěvoval českou zemskou vyšší reálku, kdež ji v roce 1918., maturitní zkouškou dokončil. Po té působil na školách v Jezernici, Tršicích ( ob. a měšť.) Draskabatě, Bohuslávkách a na to přikázání na menš. školu zdejší. Vyučování ženským ručním pracím svěřeno sl. F.Richterové, rodem z Frenštátu p.R. Navštěvovala jednoroční kurs ž.p.pr. ve St.Ostravě. Vyučovala ženským ručním pracem mimo zdejší školy též na školách: V Šafově, Křtálku a Vranově.
Náb.řím.kat. vyučoval místní p.farář Lad.Vrba rodem z Luk u Jihlavy.

Škola svou místností velmi vhodně umístěna v budově školy německé. Jediná vada tohoto umístění záleží v polodenním vyučování, které musilo býti zavedeno z těch důvodů, aby také 1.třída něm školy mohla býti vyučována. S řídícím učitelem něm. školy, jakož i něm uč. Zde působícím žil spr.školy v nejjasnější shodě ku prospěchu obou škol.

28.říjen oslaven školní slavností s proslovem spr.školy a příhodnými citacemi vlasteneckými. Na obou školách vyvěšena státní vlajka.

Kdo chce a má snahu podporovat menšinu v životě, udržovat ji nad hladinou národnostní, musí tak činit po stránce školské, lidovýchovné a hospodářské, neboť otázka menšin je z větší míry otázkou hospodářskou. Vánoční nadílka, toť celoroční vzpruha dětí i rodičů ku které se upírají zraky všech čekajících. Ústřední výbor N.F. pro jihozápadní Moravu jistě má v tom ohledu zkušenosti, neboť jeho přičiněním umožněna na všech školách v pohraničí vánoční nadílka. Pro místní školu věnován obnos 210 Kč. Na jedno dítko připadl obnos 30 Kč, za nějž spr.školy nakoupil pro hochy zimní prádlo, které jest nevyhnutelně potřebí, ježto všichni jsou přespolní a zdraví jejich bez náležitého opatření by utrpělo. Pro děvčata zaopatřil zase sukno na šatky. Okresní péče o mládež věnovala 2 chl.oblečky (pro 3leté) 2 dívčí (pro 2leté a 3m látky na šaty. – též odbor Národní Jednoty, jehož spr.šk.jest předs., usnesl se vypraviti nadílku pro zdejší dítky, neboť rodičové jejich jsou namnoze také členy odboru. Věnoval každému dítěti 2 páry punčoch cukrovinky i pečivo. Při ozdobeném stromečku, a rozsvícených svíčičkách rozzářila se očka dítek pohledem na přichystané dárky. Po zapění českých ván.koled, sl. Ván. Nadílka skončena. Vesele klepaly dřeváčky dítek nesoucích si svůj balíček, do vzdálených domovů zimní plískanicí….

Ministerstvo školství s ostatními úřady i soukromí jednotlivci pečovali všemožně o obohacení inventáře zdejší školy:

  • knihovna žákovská:
    • obsahovala svazků:97, přírůstek:9;stav na konci r. 106
  • knihovna lidová:
    • obsahovala svazků:59, přírůstek:13 stav na konci r:72
  • knihovna uč. 48
    • obsahovala svazků 48, přírůstek:13 stav na konci r. 61

Agenda školní vykazuje za tento rok 216 čísel.

Ku konci roku objednány od fy. Jos.Jahoda ve Znojmě učebné pomůcky v úhrnném obnose 2.700 Kč.
Žákovská knihovna přečtena skoro celá. Bude potřebí v příštím roce ji rozšířit

Z dětských časopisů objednán do knihovny čas.“Úsvit“ na nějž se vždy dítky těšívaly

Z knihovny lidové půjčováno každý týden. Celkem10 čtenářů přečetlo 141 knihu.

Ku konci šk.roku daroval p.stud. Hýlman z Prahy 10 svazků knih. Spr.školy jemu písemně poděkoval.

 

Dne 2.června 1923 vykonána panem st.inspektorem Ferd.Hyklem prohlídka školy.

Ve veřejném životě českém staly se vážné události. Dne 18.února podlehl atentátu min.financí Dr. Alois Rašín. Památka jeho uctěna v den pohřbu vyvěšením smut.praporu a výkladem o životě a práci zesnulého.

Dne 13.května zesnula pí. Charles Masaryková. Český lid cítí hlubokou ztrátu tohoto velikého statečného srdce. V den úmrtí vyvěšen na škole smut.prapor a dítkám osvětlen život zesnulé.

Do Prahy přijel v tu dobu vítěz nad něm. armádami, franc. Maršál Foch. Praha uvítala ho v pravdě důstojně. Klid a ukázněnost, srdečné projevy sympatie, vrcholící na mostě Karlově v pravý jásot, byly neklamným znamením nadšení a sympatií pro Francii.

Menšina postižena úmrtím význačného člena tj. pí Sýkorové z N.Petřína, která měla pohřeb dne 20 ledna 1923.

Z podniků pořádaných v okolí, nejvíce vryla do srdcí a myslí zdejších českých lidí slavnost Nár.Jednoty pro jihoz.Moravu ve Vranově, spojená se sokolským cvičením. Zvláště mohutně se vryla do srdcí dětí.

Dítky ve svých domovech nemají své české společnosti se kterou by se mohly stýkat ve hrách v rozmluvě, čímž budila by se v nich pospolitost, vzájemnost jakási houževnatost masy, což zde není možno. Skoro každé dítko má domov vzdálen od domovů ostatních spolužáků, jiný svět – jiné okolí. Sejdou se jedině dopoledne ve škole, kde zažívají trochu dětského, českého života, aby zase odpoledne byly vystaveny majoritě něm dětí. Slavnost ve Vranově, ohromná spousta česky hovořících lidí, Sokolové, česká hudba, české písně, prapory, volání „nazdar“, to vše jich přesvědčilo, že jest mnoho českých srdcí, která bijí pro ně, truchlí s nimi a těší se z jejich radostí.

Ve školním roce vydány nové zákony školské: zákon ze dne 13.července 1922 čís.226.Sb. z. a v. školních, kterým se mění a doplňují zákony o školách obecných, a občanských a zákon ze dne 13.července 1922.čís.251. Sb. Z.a v., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva škol obecných a občanských.

Dne 25.června 1923 vyšetřoval správce školy spolu s p. vrchním strážmistrem Bílým, byv vybídnut min.šk. a nár. osvěty číslem výnosu 67.469, aby nalezl vhodnou místnost, která by po úpravě mohla sloužit za učírnu. Spr.školy vykonal co bylo potřeba, takže příští šk.rok bude již česká škola nezávislá na něm. čímž české myšlence ve zdejší obci přibude vážnosti a něm. občané nebudou míti příčinu kritisovati existenci české školy jako zařízení přechodné, zvláště bude-li vedení staveb podyjské přehrady náležitě prozíravé a bude do zdejšího kraje povolávat dělnictvo a zaměstnanectvo výhradně české.

Školní rok ukončen zapěním nár. hymen a rozdáním celoročních prací i školních zpráv dne 28.června 1923.

Lajtoch A. spr.školy

27.listopadu 1923. Hynek inspektor státních šk. men.

1923 – 24

Školní rok zahájen 1.září dosavadním správcem školy Alois.Lajtochem. Do školy zapsáno celkem 6 dětí: 3 chlapci a 3 děvčata. Vyučováno jako roku loňského polodenně v německé škole.

Ministerstvem škol. a nár. osvěty byl dosavadní správce školy Alois Lajtoch propuštěn ze zdejší služby. Týž vrátil se na svůj původní škol.okres a dostal místo učitele na obecné škole ve Skaličce u Hranic.

Za správce školy přikázán min.škol.a nár.osvěty Alois Zachara, def učitel obecné šk. v Podivíně (škol.okres Hodonín). Narodil se 5.května 1898 v Litomyšli v Čechách. Do obecné a měšťanské školy chodil v Podivíně; v Hodoníně studoval na české zemské reálce a podrobil se tamtéž r.1916 zkoušce dospělosti. Od 11.května 1916 nastoupil službu vojenskou a setrval v ní nepřetržitě až do převratu r.1918. Propuštěn byv počátkem prosince 1918 domů, oddal se, přerušiv studia na vysoké škole technické v Brně, na počátku škol. roku 1919/20 povolání učitelskému. Obdržel místo na obecné škole v Podivíně, kde působil nepřetržitě. R.1920 složil zkoušku učitel. dospělosti a r. 1921 učitel. způsobilosti na učitelském ústavě v Brně. Jmenovaný vyučoval též na živnostenské pokrač. Škole, odborné zemské hospodářské škole a byl městským knihovníkem; od 1.října 1923 pak jmenován výpom. Učitelem na měšťanské škole v Podivíně. Jelikož na těchto místech nebylo lze za něho získati náhrady, žádal ministr. Škol. o zproštění zdejší služby. Jeho žádosti bylo vyhověno a od 1.listopadu 1923 a jeho nástupcem ustanoven učitel Jan Míka z Habří u Čes.Budějovic. Tento zdráhal se však na místě setrvati. Po rozhovoru s inspektorem stát.menšin.škol p. Ferd. Hyklem zůstal na jeho přání na místě Alois Zachara.

Během října navštívil nový správce školy všechny rodiče žáků a ostatní Čechy, by seznámil se se zdejšími poměry.

Páté výročí našeho osvobození oslaveno školní besídkou s proslovem správce školy, recitacemi dětí a zapěním národních hymen.

17.listopadu vykonal inspekci školy inspektor stát.menšinových škol p Ferd.Hykel. Vyslovil uspokojení s dosavadní činností školy a podal různé pokyny ve věcech školních i veřejných.

Seznav poměry svých žáků, staral se správce školy již od počátku listopadu 1923 o to, aby mohly býti děti pokud možno slušně poděleny o vánocích prádlem, šatstvem atd.

Od některých firem a jednotlivců podařilo se sehnati tolik, že na „Tři krále“ bylo dětem rozdáno: 15m košilového flanelu, 4m plátna na košile, 3m plátna na spodky, 6m látky na zimní dívčí šaty, 6m modrotisku na dívčí šaty a zástěry, 2 knihy a 2 tabulky čokolády. Od „okresní péče o mládež“ ve Vranově získáno 6 oblečků pro batolata, 1 čepice. 2 páry botů, 6m látky na zimní dív.šaty, 1 dívčí a 1 chlapecký kabát.

Od „Ústř. Výboru Nár.Jedn. v Šafově darem 100 Kč, kdežto ochranitelka zdejší menšiny Nár.Jednoty v Pavlicích ničím, ač byla včas o to požádána. „Ústř.výbor Nár. Jedn.“ V Brně byl 2krát dožádán o ustanovení jiné ochranitelky, ale bezvýsledně.

V prosinci bylo započato s úpravou zabrané světnice v domě č.23 na školní místnost, což neobešlo se bez odporu majitele domu ( p.Wolfganga ) a jeho tchána ( p.Neuteufla ), (?) takže musela býti okres. Polit.správou vyzvána četnická stanice ve Frajštýně, by vyklizení provedla. Pro nastalé tuhé zimy nemohla býti úprava dokončena, až teprve počátkem dubna, při čemž kladeny byly majitelem domu stále nové a nové překážky, protestováno na nejvyšších místech a p.

Teprve 8.května 1924 po dodání školních lavic od firmy Taflíř z Grešlového Mýta, mohlo býti započato vyučování v nové školní místnosti. Umístění školy je vhodné, ač místnost je poněkud těsná. O vybavení školy je min. školství a nár. osvěty dostatečně pečováno, takže ve škol. roce byl inventář škol. velmi rozmnožen. Mimořádně přispělo ministerstvo školství k pořízení školního nábytku, vazbě knih žákovské knihovny a zemská správa pol. k úpravě bytu pro správce školy.

Po celou zimní dobu byla v čilé činnosti zdejší menšinová veřejná knihovna. Od 1.října 1923 do konce školního roku bylo 24 vypůjčovatelů, kteří přečetli celkem 107 knih. Na knihovnu (vazbu) přispělo min.školství a nár.osvěty 200,- Kč a na pořízení knihovničky 90,- Kč. Koncem školního roku čítá knihovna 71 svazků knih. Poněvadž knihy jsou již téměř všechny přečteny, bylo by třeba knihovnu buď rozšířiti, aneb alespoň její část vyměniti za knihy jiné. V červnu zapůjčena St.Petřínu obvodová knihovna o 20 svazcích, která bude až v příštím šk.roce dána do oběhu.

Počátkem července byl správce školy min.školství a nár.osvěty proti své vůli přikázán do Podmolí u Znojma.

17.listop.1923 četl Hykel, inspektor státních škol menš.

Zachara

Spr.školy

1924 – 25

Ministerstvem školství a národní osvěty přikázán byl na zdejší školu v tomto školním roce Jos.Vrátníček, def. uč. v Myslibořicích.

Školní rok zahájen 1.září v nové školní místnosti. Žáci poučeni byli o významu české školy v kraji německém a chování se ve škole i mimo školu o šetrnosti pomůcek učebných a nářadí školního.
Celkem zapsáno 7 dětí, 4 chlapci a 3 děvčata, vesměs přespolních. Proto povoleno bylo vyučování polodenní.

Jmenovaný správce školy narodil se v Brně. V roce 1920 podrobil se zkoušce učit. Dospělosti a obdržel místo na 2 třídní obecné škole v Bačicích, rok na to na 3 třídní v Myslibořicích v okrese Mor.-Krumlovském. zkoušku učit. způsobilosti složil na podzim v roce 1922.

Na počátku školního roku navštívil správce školy rodiče českých dětí a ostatní Čechy v Jezevčí.
500. výročí smrti Jana Žižky z Trocnova vzpomenuto bylo přednáškou. Šesté výročí osvobození oslaveno bylo proslovem správce školy a zapěním hymen.

Poněvadž ochranitelka zdejší menšiny N.J. ( Národní Jednoty) v Pavlicích se o svoji svěřenku vůbec nestarala, žádal spr.šk. Ústřední výbor Nár.Jednoty v Brně o ustanovení pečlivější ochranitelky. Žádosti vyhověno bylo v krátké době a Ústřed. Výbor ustanovil nám za ochranitelku III. odbor Národní Jednoty v Žabovřeskách u Brna. Dosavadní ochranitelka N.J. zůstává spoluochranitelkou.

K vánoční nadílce přispěla hojně nová ochranitelka i Obecní péče o mládež ve Vranově. Děti obdarovány byly nejen pečivem, ovocem a cukrovinkami, nýbrž i šatstvem, prádlem a obuví. Ochranitelka zaslala: 6 párů bot, 3 chlap. a 3 dívčí šaty, 3 dívčí kabáty a 3 spodní sukně, 3 chlap. a 3 dívčí košile a 4 páry punčoch – 8 vánoček, 8 svazků fík, 8 pomerančů, ořechy, jablka, 2 balíčky čokolády a 4 cikorky.

Od O.p. o mládež bylo získáno: 5 párů bot, 1 chl.šaty, 1 dívčí šaty, 3m chlap. a 3m dívčí látky, 1 dívčí a 1 chlap. flanelová košile, 1 spodky a 2m plátna.

Národní Jednota v Šáfově a krajský sekretariát ústř.výb. Národní jednoty ve Znojmě zaslal po 100 Kč, za něž kupovány budou potřeby pro děvčata k ruč.pracím.

Dne 2.března 1925 četl Hykel, inspektor státních škol menš.

Dne 2.března byl přítomen vyučování p. Inspektor Ferdinand Hykel. S výsledky vyučovacími byl spokojen a podal správci školy různé pokyny a rady ve věcech školních.

V den 75ti letých narozenin p. presidenta sehráli společně žáci ze Šafova, Stálek a Petřína dětské divadlo „Pro tatíčka presidenta“. Divadlo sehráno se zdarem. Po představení zpívaly děti národní písně. Z čistého výtěžku obdržela naše škola 40 Kč na školní výlet do Lednice.

Žáci i rodiče jejich uchovají si pěknou upomínku na neděli 17.května, kdy nás navštívila naše ochranitelka. Zájezdem, jehož se zúčastnilo na 40 členů odboru, posílila se národní myšlenka malé dosud menšiny petřínské. Dvě červenobíle ozdobená auta na nichž hosté přijeli a množství členů oděných v pestré valašské košile, budilo živou pozornost jak v Petříně samém, tak i v jiných obcích, kterými auta projížděla. Ani nepříznivé počasí dopolední a porucha na autě, pro kterou ochotníci vydali se z Vranova pěšky, nepokazilo veselé nálady a nadšení u členů. Tím více oceniti nutno snahu ochranitelky, že ač je od své svěřenky dosti daleko a pečuje též o menšinu ve Vojkovicích u Brna, nezapomíná na nás a plní své poslání svědomitě.

Dne 9. a 10.června povolen výlet do Lednice, kde byl prohlédnut zámek, park a skleníky hraběte Lichtensteina.

V zimním období byla hojně v činnosti knihovna veřejná a žákovská. Z první knihovny přečetlo 13 čtenářů 82 sv., z druhé 10 žáků 177 knih.

Letošním rokem počínaje byla přidělena zdejší škole M.š.a.n.o. na zakoupení pomůcek dotace 700,- Kč.

9.3.1926. četl Hykel, inspektor státních škol menš.

Jos. Vrátníček

spr.šk.

1925 – 26

Školní rok zahájen 1.září. Zapsáno 10 žáků./5 chl. a 5 děv./ Učitelkou domácích nauk ustanovena Ludmila Krátká.

Dne 15.listopadu provedeny v republice volby do Národního shromáždění. Nejvíce mandátů obdržela strana republikánská a komunisté. Výsledky voleb v přiškolených obcích jevil se následovně:

Výsledky voleb 1925

Výsledky voleb 1925

Na vánoční nadílku zaslala ochranitelka šatstva, prádla a botů v ceně 3.000 Kč. Také O.p. o ml. ve Vranově přispěla. Poděleno bylo 12 žáků a 2 nemluvňata.

Dne 9.března přítomen ve vyučování p. inspektor F.Hykel. S výsledky ve vyučování byl spokojen.
25.dubna sehráli společně žáci z Petřína, Stálek a Šafova divadlo „Honza v zakletém zámku“. Z čistého výtěžku dostalo se jednotlivé škole 59,80 Kč. Obnosu využito na výlet.

V zimním období byla hojně v činnosti veřejná knihovna, z níž 14 čtenářů přečetlo 227 sv. a školní žákovská ; 11 žáků přečetlo 315 knih.

Veřejná knihovna rozšířena v tomto školním roce přispěním Ústředního výboru Národních jednot v Brně a ochranitelky celkem o 49 svazků.

Během školního roku přistěhovali se do zdejší školy 4 žáci a 1 žákyně se odstěhovala. Po dokonané povinnosti školní propuštěni 3 žáci.

Výnosem Mšano / ministerstva školství a národní osvěty / ze dne 3.června 1926 č.j. 61.709-I.-26 zproštěn byl dosavadní správce školy služby na školách menšinových.

Dne 6.12.1926 četl Hykel

Inspektor státních škol menš.

Jos. Vrátníček

spr.školy

1926-27

Ministerstvem školství a národní osvěty ustanoven byl výnosem ze dne 26.srpna 1926 č.9678/26-I v tomto školním roce na zdejší školu Emil Zbytovský.

Školní rok zahájen 1.září. Do školy zapsáno 11 dětí, 7 chlapců a 4 děvčata.

Jmenovaný správce školy narodil se 16.března 1907 v Benátkách – Trhovicích / okres Polička, Čechy. Obecnou a měšťanskou školu navštěvoval v Jimramově. Učitelský ústav absolvoval v Brně. V roce 1926 podrobil se zkoušce učitelské dospělosti a obdržel místo správce školy zde.

Učitelkou ručních prací a domácích nauk ustanovena Anděla Veselá ze Znojma. Navštěvovala tříletou průmyslovou školu „Vlasta“ ve Znojmě.

Učitelem náboženství je zdejší farář L.Vrba.

Počátkem školního roku navštívil správce školy rodič e dětí aby se seznámil a seznal poměry, ve kterých děti žijí.

Začátkem října byla zdejší německé škole zrušena jedna třída

Dne 6.prosince byl přítomen vyučování p. inspektor Ferd. Hykel.

Také letošního roku žádal správce školy svou ochranitelku, aby vánoční nadílkou zpříjemnila zdejším dětem nejveselejší pro ně svátky. A ochranitelka přispěla hojně k vánoční nadílce. Děti byly obdarovány nejen obuví a šactvem, (?) nýbrž i zákusky. Celková cena vánoční nadílky byla 3.000 Kč. Od O.p.m. ve Vranově bylo získáno: 2 páry botů a 10m flanelu. Poděleno celkem 9 žáků.

Začátkem února byla zdejší německé škole znovuzřízena druhá třída.

Narozenin p. presidenta vzpomenuto školní slavností.

V dubnu byla zdejší menšina posílena přistěhováním A.Kubešové do Nového Petřína, čímž přibylo 1 dítko do zdejší školy.

Opětovné zvolení T.G.Masaryka presidentem republiky bylo ve zdejší menšině radostně přijato a tu bylo možno pozorovat, s jakou láskou lpí lid na svém tatíčku Masarykovi.

Dne 14. a 15. června podniknut výlet na Pernštýn a do Brna.

Po celý rok je v činnosti obecní knihovna o 132 svazcích. 13. čtenářů přečetlo 166 knih.

Školní rok zakončen s 12.žáky dne 28. čevna 1927.

Emil Zbytovský

Spr.šk.

1927-28

Školní rok zahájen 1.září. Zapsáno 9 dětí, 7 chlapců a 2 děvčata. Učitelkou domácích nauk ustanovena Anna Košťálová ze Znojma.

Dne 9.října byla otevřena novostavba české státní školy v Šafově. Slavnost otevření české školy v Šafově byla i slavností naší, poněvadž ji pořádal odbor Národní Jednoty, jehož jsme členy. Když začalo se mluviti o stavbě české školy v Šafově, těšili jsme se, že budeme míti vlastní spolkovou místnost a sál. Nestalo se tak a menšina je zase odkázána na milost německých hostinců.

Dne 16.října byly konány obecní volby. Pro nepochopení německých domkařů, s nimiž česká menšina chtěla jíti do voleb společně, poněvadž je Čechů málo, nedošlo k volbám podle zásady poměrného zastoupení.Volby konány podle zásady relativní většiny, při nichž jsme mandátu nedosáhli. Zároveň se konaly obecní volby v Novém Petříně a v Jazovicích a ani tam nebylo dosaženo českého zastoupení.

28.říjen byl oslaven školní slavností.

Vánoční nadílku obstarala ochranitelka ze Žabovřesk v ceně 2.800 Kč. O.p.m. ve Vranově obnosem 120 Kč, K.Č.T. Znojmo / Klub českých turistů / 50 Kč, a společnost pro zpeněžení lihu 100 Kč, celkem 3.020 Kč. Osm dětí bylo úplně ošaceno a všechny podarovány zákusky.

Dne 13.března byl přítomen vyučování a opakování p.inspektor Ferd. Hykel.

Po celý rok je v činnosti obecní knihovna o 132 svazcích.

Školní rok zakončen s devíti žáky dne 27.června 1928.

Ve dnech 30.června až 7.července 1928 byl konán zájezd do Brna Žabovřesk na pozvání tamního III. odboru Národní Jednoty k jejich slavnostem. Zájezdu zúčastnilo se 8 dětí a 2 dospělí. Mimo slavnosti III. odb. Nár.Jed. v Žabovřeskách navštívil zájezd výstavu Soudobé kultury v Brně, Moravský Kras, hrad Veveří a na jeden den byl věnován prohlídce Brna. Finanční náklad celého zájezdu nesl III. odbor Nár. Jednoty v Žabovřeskách.

3.12.1928 četl Hykel, inspektor státních škol menš.

Emil Zbytovský,

Spr.šk.

1928-29

Školní rok zahájen dne 1.září 1928. Zapsáno 9 dětí, 5 chlapců, 4 děvčata. Učitelkou domácích nauk ustanovena Anastázie Studánková z Veselí n/Moravou.

28.říjen oslaven školní slavností a divadelním představením v Šafově.

V listopadu konány volby do zemského a okresních zastupitelstev. Do okresního zastupitelstva obdrželi Češi v Petříně Starém 7 hlasů, Němci 157 hl., v Petříně Novém Češi 4 hl. němci 61 hl., v Jazovicích Češi 0 hl., Němci 80 hl.

Dne 3.prosince 1928 přítomen vyučování a opakování p inspektor Ferd. Hykel.

Vánoční nadílku obstarala ochranitelka ze Žabovřesk obnosem 1.600 Kč, O.p.m. Vranov 75 Kč, Klub Č.T. Znojmo 50 Kč, Společnost pro zpeněžení lihu v Praze 100 Kč, celkem 1.825 Kč.

Den 21.červen byl svátkem pro celý kraj, neboť do něj zavítal pan president, jehož radostného vítání ve Vranově zúčastnila se i zdejší škola.

Dne 25.června 1929 konán byl jednodenní školní výlet do Bítova a Uherčic, kterého se zúčastnili všichni žáci.

Po celý školní rok v činnosti obecní knihovna o 146 svazcích.

Školní rok zakončen s desíti žáky dne 28.června 1929.

Emil Zbytovský

spr. školy

Dne 22. ledna 1930 četl Hykel,

Inspektor st.šk.menš.

1929-30

Školní rok zahájen 1.září 1929. Zapsáno 8 dětí, 5 chlapců, 3 děvčata.

Výnosem Mano ze dne 7.září 1929 č.j.102285-I-29 zproštěn byl dosavadní spr.šk. služby na zdejší škole, aby vykonal vojenskou povinnost.

Emil Zbytovský

Spr.šk.

Ministrem školství a nár. osvěty ustanoven výnosem ze dne 21.září 1929 č.j. 120.421/I na zdejší škole Josef Janisch.

Jmenovaný správce školy narodil se 6.listopadu 1900 v České Třebové, pol. /policejní/ okres Lanškroun, Čechy. Navštěvoval státní reálku tamtéž, kdež maturoval a po absolutoriu na vysoké škole technické v Praze, odbor obchodní učil na různých místech jako výpomocný učitel.

Učitelkou ručních prací a domácích nauk ustanovena teprve 1.prosince Terezie Chalupová ze Štramberka.

Učitelem náboženství jest zdejší farář Ladislav Vrba jako léta minulá.

Správce školy po nastoupení místa snažil se poznati poměry zdejší menšiny, rodiče dětí školu navštěvujících. 27.října konána ve třídě školy besídka s rodiči.

V neděli 27.října zúčastnili se děti v průvodu rodičů a učitele oslavné dětské besídky školy šéfovské; správce školy přednášel o významu 28.října pro náš národ.

27.října vykonány volby do Národního shromáždění s tímto výsledkem, že se jevil úbytek českých hlasů oproti volbám parlamentním v roce 1925 do poslanecké sněmovny 5, do senátu 3.

V listopadu odstěhoval se pan Bachel z Křeslíkova mlýna do Šafova, takže ubyly dvě děti. V prosinci odešel do Nových Syrovic , pol.okres Mor.Budějovice jeden žák; v říjnu a v prosinci přibyla jedna žákyně ze Šafova a Rudolf Hrůza z Radkovi, pol.okres Dačice.

Správce školy zúčastnil se v Šafově 24.listopadu jako herec ochotník divadelního představení a 8.prosince na mikulášském večeru, vše pořádané Národní Jednotou v Šafově.

Jako léta minulá tak i letos vzpomněla ochranitelka zdejší menšiny a zaslala k vánoční nadílce 1.600 Kč, Ústřední výbor Národní Jednoty v Brně 100 Kč a Klub č. turistů ve Znojmě 50,- Kč. Mimo toho zaslal III. odbor Národní jednoty v Žabovřeskách různé starší prádlo a šactvo, cukroví, což bylo při vánočním stromku dětem ve škole rozdáno.

V činnosti je stále obecní knihovna, jakož i obvodová menšinová knihovna ze Znojma, která svými cennými knihami vykonává velmi dobrý úkol mezi zdejšími čtenáři.

Dnem 28.února zproštěn byl výp.spr.školy služby na zdejší škole.

Janisch Josef,

výp.spr.školy.

Ministerstvo školství a nár osvěty ustanovilo ze dne 5.března 1930, č.j. 29655/30 I. zatímním správcem literní uč., Helenu Szafranovou.

Narodila se 16.května 1906 v Táboře, kde navštěvovala obecnou školu a reálku. V r. 1928 složila zkoušku dospělosti na uč. ústavě v Soběslavi jako externistka.

Od 1.října 1928 učila na nár. škole v Šafově, okres Znojmo a od 1.září 1929 na obecné škole v Lednici, okres Brno.

Dne 28.března 1930 byl přítomen vyučování p.insp Ferd. Hykel.

Dne 29.května 1930 oslavila zdejší škola v Šafově svátek matek.

Obecní knihovna je ve stálé činnosti.

Školní rok zakončen 28.června se sedmi žáky.

H.Szafranová

zat.spr.šk.

 

Tags:

Obecní úřad – úřední hodiny

pondělí 8:30 - 11:30
úterý 8:30 - 11:30 14:00 - 17:00
středa 8:30 - 11:30
čtvrtek 8:30 - 11:30 14:00 - 17:00
pátek 8:30 - 11:30

Kontaktní informace

tel.:515 297 824
e-mail:obec.starypetrin@tiscali.cz
e-podatelna:podatelna@starypetrin.cz

Back to Top